Duben 2013

Navždy

30. dubna 2013 v 20:47 | Anie |  Básně
Navždy

Říkali, že je nezničitelný
a nepřemůže ho nic.
Severní vítr, který vál
mu vdechl jméno Titanic.

Když skočíš, skočím za tebou.
Nic nás dnes nerozdělí.
Díval se na její tvář bledou,
bledou jak ledová hora,
kterou před chvíli míjeli...

Je konec. Už není cesty zpět.
Dneska se milovali,
teď smrti můžou jen přihlížet.
Palubu naplnil křik a pláč.
Nářek to byl zlý.
Všichni se chtěli zachránit,
ale nebudete to vy.

" Vy ne. Nejdřív ti bohatí. " ozve se něčí hlas.
Matka své dítě pohladí.
" I na nás přijde čas. "
Čas, čas, čas...kolik ho ještě zbývá ?
Milenci cítí, že loď ke dnu klesá.
Ona má strach, on ji chce ochránit.
Až ti řeknu, nadechni se.
Nesmíme se rozdělit.

Voda je studená a pomoc vzdálená.
Nikdo je nezachrání.
Každý jen svůj holý život brání.

Ona leží vyčerpaná, on pořád ve vodě je.
Dokola jí opakuje, že s ní navždy zůstane.
Sám už dávno pochopil, už dávno o tom ví.
Ona možná přežije, on se ale utopí.
Voda je příliš mrazivá, dlouho to nevydrží.
Ví, že pomoc nepřijde.
Za ruku ji proto drží a šeptá :
" Nezapomeň. Nikdy na mě nezapomeň... "

Dívka své oči zvedne a vidí záchrannou loď.
Naděje jí sílu dá. Pomalu se zvedá
a dívá se na svého přítele.
Hledí na jeho bílou tvář
a cítí, že pozdě je.
Ten kluk už nežije.

Pouští jeho dlaň, on se potápí.
Pomalu ke dnu klesá, tímto se s dívkou loučí...

Ona žije měl být s ní !
On jí život zachránil !
Proč se to muselo stát?
Nechtěla ho smrti dát !!

Nezbylo jí po něm nic, jenom krásné vzpomínky.
Ale v srdci dívčině kluk ten navždy zůstane...

Anie

Hodiny (umělecký popis)

30. dubna 2013 v 20:43 | Anie |  Slohové práce
Hodiny

Je ticho. Všechno jakoby se najednou zastavilo. Odpočívá, spí. Jen vzdálené " Tik, tak, tik, tak, tik,..."
si dovolí tento neuvěřitelný okamžik přerušit. Je to zvuk hodin - nádherného přístroje, vytvořeného lidskýma rukama. Hodiny jsou bájné vládkyně času, jenž dokážou s námi lidmi dělat divy. Mezitím, co jejich malé ručičky se derou dopředu jako říční proud, ony jen tiše pozorují okolní svět a šeptají si, jako když lehký vánek češe rozcuchané koruny stromů. Jejich hlas připomíná ptačí zpěv, který každé ráno probouzí přírodu k životu. Ony však jsou pouze "tělem" času, pouze přístrojem, který odměřuje sekundy, minuty, hodiny...
Můžeme je zastavit, ale jejich duše zůstane nezničitelná. Čas je svým pánem, a proto, řečeno slovy Ericha Kästnera:
" Čas žene vůz. Ale nikdo ho nemůže řídit. Život v něm chvátá jako pasažér. "

Anie

A najednou je ticho…

30. dubna 2013 v 20:40 | Anie |  Básně
A najednou je ticho…

Bílovlasá žena v černém
po chodníku kráčí.
Oči zející prázdnotou,
ústa volající temnotou,
muže, který se otáčí.
Hledí na ni a neví, co říct.
Cítí jen bolest, co spaluje ho čím dál, tím víc.
Hlava se mu točí.
Muž nevidí už nic.
Vzápětí na zem padá,
zoufalstvím jen křičí.
Plíce už ho bolí.
Ta bolest ho ničí.
A nejednou je ticho.
Srdce přestalo bít.
Nikdo ani netuší,
Proč muž musel zemřít.
Město pohltila tma.
Měsíc zakryly mraky.
Jen bílé tělo svítí.
Ty vidíš to taky.
V dálce se černá hora tyčí,
k ní neznámá žena kráčí.
Najednou se zastaví,
poslední krát se otočí
a městem se rozezní
hlasitý smích či řev,
co každému v žilách mrazí krev.
Tímto chce všem najevo dát,
že tady není poslední krát !!

Anie


Ta jediná cesta...

30. dubna 2013 v 20:36 | Anie |  Básně
Ta jediná cesta…

Cestou šel smutek.
Šel pořád dál.
A s ním šel člověk, co v životě byl sám.
Plakal, když nikdo se nedíval.

Pak potkal ženu. Byla sama.
Zraněná, životem tvrdě potrestána.
Šla pořád dál a osud se jí vysmíval.

Však Bůh ví, proč sami byli
a nikdy lásku nespatřili.
Celý svůj život ji hledali,
až nakonec se setkali.

Oči i srdce prozradí, v čem síla lásky spočívá.
Žena dnes už nepláče a muž se na ni usmívá.
Říká : " Už nejsem sám…
Protože Tebe má Lásko mám."
Anie

Stopy

30. dubna 2013 v 20:34 | Anie |  Básně
Stopy

Řekni mi, proč mám počítat ty dny ?
Nač čekat na zázrak, na nesplněné sny ?
Kam jít, když najednou cesta se ztrácí ?
Proč lidé nemají křídla jako ptáci ?
Včera tu ještě v písku byly
dvoje stopy, dnes jen jedny zbyly…

Anie

Profil

30. dubna 2013 v 20:15 | Anie
Přezdívka: Anie
Věk : Pořád se mění :D :D
Kontakt : life-in-words@seznam.cz
Já: Jsem jaká jsem a nestydím se za to :)
Chci : Pomáhat lidem
Věřím: V Boha
Miluji : Svou rodinu, přátelé !
Nesnáším: Nenávist, zlost, nespravedlnost,...
Toužím: Po spokojené, milované rodině...
Nemůžu žít bez: Boha, mého přítele
Zajímá mě: Divadlo, literatura, fotografování
Nikdy nezapomenu: na důležité okamžiky mého života
Ve volném čase: Sportuji, čtu, fotografuji, píšu povídky a básně, kreslím, tančím,...

Anie