A najednou je ticho…

30. dubna 2013 v 20:40 | Anie |  Básně
A najednou je ticho…

Bílovlasá žena v černém
po chodníku kráčí.
Oči zející prázdnotou,
ústa volající temnotou,
muže, který se otáčí.
Hledí na ni a neví, co říct.
Cítí jen bolest, co spaluje ho čím dál, tím víc.
Hlava se mu točí.
Muž nevidí už nic.
Vzápětí na zem padá,
zoufalstvím jen křičí.
Plíce už ho bolí.
Ta bolest ho ničí.
A nejednou je ticho.
Srdce přestalo bít.
Nikdo ani netuší,
Proč muž musel zemřít.
Město pohltila tma.
Měsíc zakryly mraky.
Jen bílé tělo svítí.
Ty vidíš to taky.
V dálce se černá hora tyčí,
k ní neznámá žena kráčí.
Najednou se zastaví,
poslední krát se otočí
a městem se rozezní
hlasitý smích či řev,
co každému v žilách mrazí krev.
Tímto chce všem najevo dát,
že tady není poslední krát !!

Anie

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama