O realitě a fantazii a o tom, co leží mezi nimi

30. srpna 2013 v 15:29 | Anie
Kde je hranice mezi realitou a fantazii ? Každý člověk má nějaká přání. Nikdo z nás nežije úplně podle svých představ.
Já osobně ráda utíkám do svého světa. Tam, kde jsem jen já a moje myšlenky. Odlétám do snů, nechávám se unášet v cizích dimenzích. Sním. Jsem andílek s růžkami, který má svoje místo daleko od civilizace.
Mám svůj vnitřní jazyk, svoje myšlenky, svoje praštěné nápady.
Mám sny, o kterých nikdo neví. Když se ponořím hluboko do svých myšlenek a naslouchám svému srdci, někdy úplně zapomenu, kde jsem. Jdu a usmívám se. Lidé se mě ptají, zda jsem normální.
Co mám odpovědět na tuto otázku ?! Jsem nebo ne ?? Pro někoho možná ano, pro někoho zase ne.
Já sama někdy o své normálnosti docela pochybuji. Nevím, kdo jsem. Vím jen, že jsem obrovský snílek, který miluje tvořit.
Je jedno co. Můžu i celý den sedět a vťukávat do klávesnice šílené kombinace slovíček, nebo čmárat na papír podivné věty, kterým rozumím jen já. Jsem praštěný a zasněný umělec, který tvoří to, po čem duše touží.
Je mi jedno, zda to někoho zajímá. Je mi jedno, jestli si někdo myslí, že jsem blázen.
Jsem to já. Toto je můj svět. Realita a fantazie smíchané dohromady. Nevím, kdy je to skutečnost a kdy jen výplodý mého mozku. Utíkám do svých myšlenek, chodím různými cestami, létám na návštěvy do nebe...Žiju !!!
Život je krásný. Člověk dostal od Boha velký dar. Může přemýšlet a snít !!!
Opouštím vás človíčci planety Země...letím do svého pohádkového světa, zažívat šílená dobrodružství !!!

Anie
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 31. srpna 2013 v 15:01 | Reagovat

Já jsem taky velký snílek... není den, kdy bych nesnila :) Chápu tě :))

2 Victoria Victoria | Web | 2. září 2013 v 21:13 | Reagovat

Také jsem velký snílek. Už jako malá jsem měla svůj vnitřní svět, kam jsem utíkala a utíkám do něho pořád :-). Jsem prostě jiná, ale myslím, že ta "jinost" je něco výjimečného.
Lidé se mě taky občas ptají, jestli jsem normální. Já jim vždy na to s úsměvem odpovím: "Byla by nuda být normální." :-)

3 Ziwa Ziwa | Web | 8. září 2013 v 20:45 | Reagovat

Přijde mi, jako bys ten článek napsala o mně, jen si dej prosím velký pozor, aby jsi neztratila klíč od tohoto světa. Stejně jako já

4 Ilía Ilía | Web | 15. září 2013 v 19:06 | Reagovat

Mám.to stejně. Jsem prostě....jiná. Já vlastně vím, že nejsem normální. Ne úplně...
Moji.vrstevníci se schází někde venku, zatímco já si doma sním, nebo píšu...nebo obojí dohromady. Někdy je nejlepší utéct, schovat se někam, kam na vás nikdo nemůže a prostě jen...být.
Jak řekla.Viktorie:"byla by nuda být normální". Já říkám něco jiného....a vlastně stejného.
Byla by nuda se přetvařovat. Dělat ze sebe něco, co nejsem. Já, sama pro sebe normální jsem. A když se to někomu nelíbí, ať mi klobouk políbí :-D
...nebo může být nenormálně normální se mnou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama