Podivný zážitek...

5. srpna 2013 v 19:11 | Anie |  Články na téma týdne
"Konečně pátek a jedu domů" povzdechla jsem si celá šťastná, že ten dlouhý týden už skončil. Bylo asi 19:30, když jsem nastoupila do autobusu, pohodlně se posadila, sluchátka si zastrčila do uší a pustila opět tu divnou melancholickou hudbu, která mě poslední dny provázela. Nějak se to všechno komplikovalo. Pořád do kolečka to samé. Člověk se vyhrabe z jednoho problému a hurá, je tu další !!!
" Bože, proč mi to děláš ??" ptala jsem se v myšlenkách, zatímco se můj pesimizmus stupňoval. Nebylo toho v poslední době nějak moc? Dnešek byl tou poslední kapkou a já se cítila víc unavená než kdy jindy.
Najednou ke mně přistoupila žena a zeptala se, zda si může přisednout. Byla cela udýchaná a na zádech měla velký batoh.
" Proč si sakra nesedne jinam ?!" napadlo mě, ale přikývla jsem, že ano. A té chvíli jsem to ucítila. Hrozně smrděla alkoholem. Neměla jsem na takovou společnost náladu. Otočila jsem se k oknu a doufala, že na příští zastávce vystoupí.
To se bohužel nestalo. Uvažovala jsem, že si přesednu, ale nakonec jsem to neudělala a jen dál zírala na krajinu kolem nás a ptala se Boha, proč všechno nemůže být zase dobré. A věřte nebo ne, Bůh opravdu mluví. Dodnes nedokážu pochopit, proč k tomu použil nějakou opilou paní, ale udělal to.
Najednou se totiž ta žena ke mně naklonila a řekla: " Slečno, nebuďte smutná. Vidím, že vás něco trápí. Ale nebojte před námi je krásný víkend a všechno bude zase dobré." A pak se zvedla k odhodu a předtím mi ještě podala ruku.
Já jsem v té chvíli byla tak v šoku, že si to nedovedete představit. S opilým člověkem jsem jela už mnohokrát, ale nikdy jsem se nesetkala s někým, kdo by ke mně promlouval takovými slovy a zároveň mi četl myšlenky.
Ruku jsem ji ale nepodala a podívala jsem se na ni s opovržením.
Doma mi to však nedalo a pořád jsem o té ženě přemýšlela. Najednou jsem zapomněla na svoje problémy. Místo toho jsem přemýšlela, co trápilo ji, když tolik pila. Sama vypadala zničeně a ustaraně, a přesto utěšovala mě.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem vlastně šťasný člověk, a moje problémy jsou ničím oproti tomu, co asi prožívala ona. Začala jsem se za ní modlit.
Ta žena měla pravdu. Nevím, zda skrze ni mohl ke mně promlouvat Bůh, ale vzhledem k tomu, že moje problémy po víkendu opravdu zmizely, řekla bych, že možná ano.
A Bůh odpověděl i na moje modlitby. Asi po dvou měsících jsem tu ženu opět potkala. Čekala na MHD s nějakým mužem. Vypadali docela zamilovaně :) Pak nasedla a cestou se usmívala. Nebylo to alkoholem, spíš tou láskou. Nevím, jestli mě poznala, protože se na mě několikrát tak zajímavě podívala, ale to není podstatné.
Hlavní je, že Bůh mluví a někdy i slovy člověka pod vlivem alkoholu. Vím, že ona měla pozvednou na duši mě a já se měla modlit za ni. Podivný zážitek, ale donutil mě popřemýšlet...

Příběh je napsán na základě skutečných událostí. Dovolila jsem si jen na malé úpravy...

Anie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žanet Žanet | Web | 5. srpna 2013 v 22:02 | Reagovat

Krásný článek :) takhle jsem o opilcích nikdy nepřemýšlela, proč asi pijí, jaké mají problémy.. jsem ráda, že jsem si tohle přečetla :)

2 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 6. srpna 2013 v 15:13 | Reagovat

[1]: Jo, já taky ne, protože se opilců bojím... v rodině jich mám víc než je nutný. teda ne opilců, ale lidí, co si rádi loknou. Trochu víc loknou.

Je to moc krásný příběh. To mi připomíná, že bych měla začít psát to co sem ti slíbila...
Ale když ono je tak strašné vedro a mně se nechce.... Mlč, Lillen, slíbilas to..
tak já se pokusím, noo:D

Krásný den bez problémů :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama