Poslední cesta kapkami deště...

20. srpna 2013 v 12:50 | Anie |  Myšlenky o životě
Jdu alejí mezi pláčícími stromy...
Jejich slzy pomalu stékají na mou bledou tvář...
Přemýšlím o tom, co bylo...
Déšť okolo mě pláče mými slzami...
Mraky se smutně usmívají...
Rozumíme ti, šeptají...
Jejich malé slzičky se kutálejí po mých vlasech...
Cítím chlad, ale jakoby zevnitř...
Něco ve mně umřelo...
Déšť mi zpívá ukolébavku...
Pomalu se položím do trávy a přemýšlím...
Cítím, že moje duše se vzdaluje...
Naposledy se dívám na plačící krajinu.
Schoulím se do jejího mokrého pláště...
A jako malé, slabé dítě...usínám...
Navždy...

Moje myšlenky mi pomohla ukládat tato skladba...





















Anie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 20. srpna 2013 v 13:40 | Reagovat

Moc se mi líbí, krásné myšlenky, akorát ten konec... je smutný, ne? :-|

2 Kariol Kariol | Web | 21. srpna 2013 v 14:46 | Reagovat

Myšlenky... proč je veškerá krása tak smutná? Proč má svůj konec? Proč je tak pomíjivá? :-x
Obdivuji tvé myšlenkami složené verše, zrcadlí se v nich mé (ob)časné melancholické pocity, ale i tak si nemůžu pomoct. Přes krásu, kterou mi svítí v zataženém dni do duše, jsou prostě smutné. A to mi nějak nepřidává... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama