Odpusť

21. prosince 2013 v 17:42 | Anie |  Myšlenky o životě
Vím, že jednoho dne u brány stát budu a sama sebe se ptát, kým jsem byla.
Člověkem ? To ano. Žila jsem však dobře, pomáhala lidem, jednala vždy moudře...?
Život je plný nástrah. Hřích nás pronásleduje. Ať chci a nebo ne, součástí mě ta zlá bytost je.
Snažím se pomáhat, milovat, být vždy pracovitá a nikdy se nevzdávat.
Někdy...tedy často, zapomínám však, že je tady někdo kumu na mě záleží.
Dívá se na mě, snaží se pomoci. Jsem špatný člověk, nepodám Mu ruku.
On však pořád čeká, ví, že jednou příjdu. A pak zase jako jindy, řeknu, že už nechci, že nepotřebuji.
On se však nevzdá a čekat bude dál. Bude mě chránit, ale i zkoušet, abych ve smutku a bolesti opět klekla na kolena a se slzami v očích řekla : "Odpusť "


Anie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 22. prosince 2013 v 13:52 | Reagovat

Moc krásně napsáno. Akorát se to hodí na moje pocity. Díky ;) a krásné Vánoce :)

2 Chlapeček s plynovou maskou Chlapeček s plynovou maskou | Web | 5. září 2015 v 20:48 | Reagovat

U té brány bude pozdě. Někdy se cítím stejně, když si uvědomím, že zase odejdu. Ale pak se vrátím. On to ví, já to vím. Znamenám pro Něj tak moc. Pořád ještě čeká. A já doufám, že se mě dočká. Chci aby pro mě pořád znamenal tak moc.

Jejda, tohle mi nedělej, spustila jsi ve mě vlnu emocí, ať jsi původně psala o čemkoliv :D

3 Anie Anie | Web | 6. září 2015 v 12:47 | Reagovat

[2]: Napsal jsi to krásně. Taky chci aby pro mě pořád tolik znamenal. Někdy je to ale dřina zůstat na té správné cestě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama