Štědrovečerní zázrak …

24. prosince 2013 v 9:45 | Anie |  Povídky
Štědrovečerní zázrak …
Dlouhou dobu jsem myslela, že mě nic tak nezahřeje u srdíčka, jako příjemné odpolední posezení s kamarádkami.
Spletla jsem se. Ten úžasný pocit mi dopřála jedná mladá šestnáctiletá dívka. Naučila mě, že i lidé dokážou mít dobré srdce. Dovolte mi proto, abych vám vyprávěla tento příběh.
Byl krásný Štědrý Den. Bílý sníh se snášel k zemi a město se pomalu měnilo v zimní království. Mráz maloval neuvěřitelné obrázky na sklo, na řece se vytvořila vrstva ledu, výlohy obchodů byly vyzdobené malými stromečky a světýlky. Blížila se slavnostní večeře. bylo slyšet vzdálené zpívání koled a cítit příjemnou vůní smažených kaprů. Město bylo téměř prázdné. Najednou jsem si všimla muže, sedícího na lavičce. Už na první pohled vypadal jako bezdomovec. Viděla jsem hodně podobných lidí, ale ten člověk byl jiný. Měl příjemný obličej a moudré oči. Cítila jsem, že má srdce na pravém místě. Určitě se mu přihodilo něco opravdu ošklivého a možná přišel i o domov. Vtom se na rohu ulice objevila nějaká rodina. Vypadala šťastně. Dospělí šli napřed, a když spatřili bezdomovce, prošli kolem něho velkým obloukem. " Mami, kdo byl ten pán? " - zeptala se malá holčička.
"Zlato, nevšímej si nikdy podobných lidí. Jsou špinaví a zlí." - odpověděla matka. Tato slova byla tak studená, že jsem měla pocit, že sníh kolem mě hřeje. Po chvíli jsem zpozorovala, jak bezdomovec vešel do " Večerky" .Jelikož nechal mírně otevřené dveře, měla jsem možnost vyslechnout si celý rozhovor.
"Dobrý den. Je mi strašná zima. Nemohl bych se tu na chvíli ohřát? " - zeptal se. Prodavačka byla očividně stejného názoru jako máma malé holčičky. " Cože?! Děláte si ze mě legraci?! Táhněte, nebo zavolám policii !!!!"
Oldřich, jak jsem ho nazvala, zkusil štěstí ještě několikrát. Bohužel situace se opakovala. Pokaždé se ocitl zpátky na ulici. Nakonec to vzdal. Vrátil se na svoje místo na lavičce a nezbylo mu nic jiného, než čekat na zázrak. Kdybych mu jenom mohla pomoct. O Vánocích by neměl být nikdo sám. Kousek ode mě jsem zaslechla tichý zasněný hlas. Spatřila jsem mladou dívku, prohlížející si výlohy obchodů.
" Škoda, že jsme chudí a nemůžeme si dovolit drahé dárky. " - řekla si sama pro sebe a šla dál.
Vtom si všimla Oldřicha. Přistoupila k němu.
"Pane, musí vám být strašná zima. Dala bych vám nějaké peníze, ale bohužel sama žádné nemám. Víte co? Půjdete se mnou domů. Ohřejete se a sníte společně s námi štědrovečerní večeři." - nabídla. Muž se pomalu zvedl a s úsměvem a slzami v očích hleděl na dívku. Nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel.Za chvíli jsem zahlédla jak oba společně odcházejí do domu. Na obloze se objevila první hvězda a já sledovala upřeným zrakem postavy za oknem na opačné straně ulice. Viděla jsem radostnou tvář Oldřicha a sama jsem cítila štěstí. Nikdy bych nevěřila , že se v dnešní době najde člověk, který i bezdomovci podá pomocnou ruku. Bohužel, takových lidí je jen málo. Zkuste se proto všichni nad sebou zamyslete a začít pomáhat druhým. Jak se říká : " I malá pomoc překoná velké překážky !! "
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 25. prosince 2013 v 8:34 | Reagovat

Udělat něco pro druhé, to zahřeje jak obdarovaného, tak i dárce. Jsme příliš svázáni stereotypy a často nevidíme za osamělým bezdomovcem člověka, ale spíš někoho, komu je třeba se vyhnout. A je škoda, že stejný pohled pak přebírají i naše děti.
Moc hezký a dojemný příběh. Není důležité, kdo má kolik peněz, ale jaké má srdce.

2 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 25. prosince 2013 v 13:32 | Reagovat

Škoda, že lidí, jako je ta mladá dívka, je pořád míň a míň.

3 eri-cka eri-cka | Web | 25. prosince 2013 v 17:09 | Reagovat

To byl moc hezký a dojemný příběh :-)

4 GerrdyTekk GerrdyTekk | Web | 2. ledna 2014 v 9:55 | Reagovat

Moc nádherný příběh, je to krásné když existují lidi jako je ta malá holčička, jak se říká, dětská duše vidí člověka takového jaký doopravdy je , vidí ho srdcem.
Velmi krásný příběh. :-)

5 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 3. září 2015 v 13:50 | Reagovat

Podobný příběh jsem kdysi psala, i když to nedopadlo tak krásně, a s poselstvím naprosto souhlasím. Mělo by se pomáhat, zejména o Vánocích.

6 Anie Anie | Web | 3. září 2015 v 15:31 | Reagovat

[5]: Máš naprostou pravdu :) Škoda jen, že si lidé pomáhají méně a méně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama