Praha a neviditelná výstava

29. července 2015 v 11:45 | Anie |  Deník
V neděli kolem půlnoci jsem se vrátila z Prahy. Byl to nápad mých přátel, a jelikož jsem nechtěla trhat partu, jela jsem. Je to krásné město, až na ty davy. Kdybyste věděli, jak moc se mi tam nechtělo. Nakonec jsem ráda. Ne všechno mi vyhovovalo, ale tady je problém spíš ve mně. Snažím se být věrná Bohu i jemu, a pak jsem ta divná, protože nejdu pařit do klubu. Cítím se mezi holkama tak dospěle.Nějak ten studencký život neumím prožívat. Mám ráda svůj klid, a pokud chci mezi lidi, raději jdu někam sednou s přáteli a pokecat, než trsat do klubu. Jo jsem divná, ale ty pubertální chlastačky a tanečky s každým mám už asi za sebou, a nemám pocit, že by mi to nějak chybělo.

Z Prahy jsem si přivezla jeden nezapomenutelný zážitek, díky kterému nelituji, že jsem jela. Byli jsme se podívat na Neviditelnou výstavu. Mohli jsme si společně se slepým průvodcem projít v úplné tmě domem, ulicí, zajít do baru, do lesa apod. Naučil nás poznávat mince, abychom mohli platit, hádali jsme, kam právě jdeme a co tam je. Všechno pomocí sluchu a především hmatu. Nikdy dřív jsem si neuvědomovala, jak strašně těžké je být slepým. Tam jsem si to mohla vyzkoušet na vlastní kůži, a musím říct, že mám teď k nevidomým mám o hodbě větší respekt.

Cestou domů jsem se na nádraží zastavila v knihkupectví a ulovila další dvě knihy do mé sbírky. Teď můžu připravit další článek do rubriky Tajemství mé knihovničky. Nesmím zapomenout ani na fotoreportáž.

Včera jsem byla trochu fotit do zahrádky, proto se můžete těšit i na pár dalších úlovků. Mám hotový první díl do Deníku žurnalistky, několik článku do Křesťanského koutku. Pomalu končím číst Revival, takže brzy udělám recenzi.

Je toho hodně. Tento týden se chystám vyrazit ještě na nějaký výlet, takže zase budu fotit a fotit :)

Mějte s hezky
Anie
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | Web | 29. července 2015 v 15:34 | Reagovat

Jirka byl nedávno na této výstavě též a byl moc nadšený. V podstatě říkal to samé, co ty. Tak mě to nalákalo, že bych v září ( až pojedu do Prahy) Neviditelnou výstavu také navštívila.

2 Lillen Blake Lillen Blake | 29. července 2015 v 16:07 | Reagovat

Jsem ráda, že si tak užíváš prázdniny, mimochodem, s těmi kluby, tanečky, a klidem to mám úplně stejně.
Máš můj obdiv, teda, protože já zkroušeně přiznávám, že u mě jde (jako jo, o víru jde taky, ale hlavně si mysllím, že nejspíš mám určitou formu sociální fobie, mě společenská konverzace, večírky a tanečky moc,.. nenaplňují, nevím, o čem mám mluvit, deptá mě to.
Spíš jen takový... nezávazný pokec, klid, pár hodně, hodně blízkých lidí než neznámé davy. Takže tak.

Každopádně se měj krásně, a užívej, užívej, užívej! :)

3 Victoria Victoria | Web | 31. července 2015 v 22:43 | Reagovat

Mně se Praha hrozně líbila. Asi ta spojitost s historií, netuším, ale byla tam taková zvláštní atmosféra :-).
Taky nemám ráda kluby a diskotéky. Celkově jsem docela citlivá na hluk a nedělá mi to dobře. Zbytečně se pak stresuju. Mnohem radši mám pokec s přáteli někde v kavárně :-).
A tu výstavu ti závidím! Musí to být skvělý zážitek, už jsem o tom slyšela. Líbí se mi, že se pořádají takové akce.

Těším se na další články! :-)

4 Van Vendy Van Vendy | Web | 2. srpna 2015 v 14:53 | Reagovat

Myslím že to musel být opravdu zážitek. Nevím, jestli bych to podstoupila, mám trochu fobii ze tmy, ale věřím že může jít o jedinečnou zkušenost.
Offšem, my, na rozdíl od skutečně nevidomých, můžeme sundat pásku a zase se rozhlédnout. Kdybych si měla vybrat jediné přání, asi by bylo, umět uzdravit.

5 Anie Anie | Web | 2. srpna 2015 v 21:37 | Reagovat

[4]: To byl, akorát, že jsem nemuseli mít ani pásku na očích, protože tam byla úplná tma. Člověk neviděl ani na krok před sebe. Byl to divný, děsivý a zároveň vzrušující pocit. Ale jak říkáš, pro nás je to jen nějaká nová zkušenost, ale představa, že ta tma nezmizí nikdy, je strašná. S tvým přáním souhlasím. Taky bych chtěla umět uzdravit. Myslím, že jsem o tom psala i v nějakém článku. :-) Škoda jen, že to nejde. Můžeme však dělat mnoho jiných věcí. Hlavní je se toho nebát a pomoct, když vidíme, že to potřebují.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama