Všichni proti jednomu

17. července 2015 v 20:07 | Anie |  Myšlenky o životě

Copak jeden člověk může něco změnit?
Věřila jsem, že to dokážu,
věřila jsem, že se jim postavím,
že je změním…ale vzdala jsem to.

Protože oni měnili mě,
a odváděli mě do hlubin,
tam, kde písně hříchu zpívají,
kde čisté srdce nemá co pohledávat.

Já utekla, ale ty jsi zůstal
a vím, že teď jsi s nimi,
vzdáváš chválu tomu zlému.
Copak záleží na tom, zda si to uvědomuješ?


Už zítra, budu se modlit
a ze srdce toužit, abys byl vedle mě.
Ty však budeš s nimi
uctívat zemské věci…

Odešla jsem, abych se zachránila
Ale, dokud jsem tam byla,
měla jsem alespoň trochu kontrolu.
Teď jen vím, že všechno je špatně.

a já nesmím nic říct

Anie
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 17. července 2015 v 20:53 | Reagovat

Krása, vnímám to jako zápas dobra se zlem, jako konzumní způsob života s duchovním, nebo hříchu s nevinností...

2 Lillen Lillen | 17. července 2015 v 23:58 | Reagovat

Tohle je celkem smutné premítání...
Doufám ze uz je lépe a dotyčný dotyčná se k tobe vrátil/a
Jinak podobné situace znám, chápu to...

3 Victoria Victoria | Web | 19. července 2015 v 21:34 | Reagovat

Trochu depresivní myšlenkové pochody. Taky tam vidím ten zápas dobro vs zlo, zároveň i rozpolcenou bytost, která se snaží mít co nejčistší, ale zároveň neustále přemítá nad svým rozhodnutím.

Akorát malá chybka - když píšeš tři tečky, dává se mezera:
např. věta - že je změním...(mezera) ale vzdala jsem to

4 Victoria Victoria | Web | 19. července 2015 v 21:35 | Reagovat

[3]: dodatek: která se snažila mít co nejčistší duši

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama