Volný jako pták v kleci

4. září 2015 v 12:47 | Anie |  Myšlenky o životě

Co znamená mít všechno ?
Dům, rodinu, přítele, zdraví, štestí, lásku...
Ale co když i pak vám něco chybí ?
Co když máte pocit, že to všechno vás svazuje?

Už vás nebaví pořád sedět na místě, když ostatní létají.
Pak najednou zjístite, že přeci můžete být jako oni.
Můžete si koupit křídla a vzlétnout.
Můžete se cítit volní jako ptácí...
Můžete se dotýkat nebe a dýchat čerstvý vzduch...

...a také můžete přijít o všechno.
Křídla totiž hodně stojí. To co dneska máte,
musíte prodat. Jiná cesta není.

Všechno vás tu tíží, lidé jsou jako koule u nohy.
Svazuje vás to a dusí.
Toužíte po svobodě.
Chcete opustit tu klec a letět někam daleko.

Nakonec zůstanete. Protože vám dojde to nejdůležitější.
Můžete prodat všechno, ale k čemu jsou křídla,
když nemáte pro koho létat ?

Anie

Nevíte, kam dál ?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lillen Blake Lillen Blake | 4. září 2015 v 14:43 | Reagovat

Už jsem nad podobnými věcmi přemýšlela. Možná je to opravdu tak. (Teď jsem si vzpomněla, že jsem psala povídku - kdysi dávno, na podobné téma, do nějaké soutěže. Bylo tam zase něco o tom, že i když ptáci mohou letět kamkoli, stejně zůstávají na jednom místě/ na jedno místo se stále vracejí.

Ono je to tak i s námi. Svoboda je sladká a opojná, ale chutná jen chvíli, pak už... se jí nabažíš - jako všech ostatních věcí s "příliš intenzivní chutí" - metaforicky vyjádřeno :-)

Momentálně jsem ve stavu, kdy bych klidně uletěla někam pryč, na den, na dva, a tak si říkám, co mi vlastně brání? :-D
Pokaždé se můžu vrátit.
A dokud se člověk má kam vrátit, je to dobře.

Někdy je... dobrý na chvilku odejít, do ticha, do samoty, stranou, utřídit si myšlenky. Poznala jsem to na vztahu s jednou osobou.
"Potřebovala jsem ji v menších dávkách."
- Když se mnou nebyla, stýskalo se mi, když ano, lezla mi na nervy :D A pak, když častěji nebyla, se to tak nějak... opravilo :)

2 Casion Casion | Web | 4. září 2015 v 21:36 | Reagovat

Krásne sformulované myšlienky. Niekedy je ťažké odhodlať sa vystrieť tie krídla a letieť, strach z pádu a z výšky je priveľký. Pocit slobody je však úžasný, no keď človek padá z veľkej výšky, dopad bolí o to viac.
Momentálne som v melancholickej nálade, takže prečítať si niečo takéto mi prišlo vhod :-)

3 Ježurka Ježurka | Web | 5. září 2015 v 15:26 | Reagovat

Hluboká pravda je v tvých myšlenkách. Většina lidí chce to, co nemá, než si správně přerovná priority. Já vím.

4 Amelie Amelie | Web | 5. září 2015 v 17:05 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala. taky mám kolikrát chuť uletět někam daleko..ale bylo by mi tam líp?

5 Anie Anie | Web | 6. září 2015 v 12:52 | Reagovat

[1]: Souhlasím, každý z nás potřebuje někdy pauzu, pobýt trochu sám se sebou a utřídit si myšlenky. Na všechno se pak dívá jinak.

[2]: Děkuji. Jsem ráda, že se ti to líbí. Samozřejmě máš pravdu. Napsala jsi to moc hezky.

[3]: Přesně tak. Ale pak už může být pozdě...

[4]: Taky si to říkám. Člověk by se neměl vzdát všeho co má rád jen proto, že si myslí, že něco jiného bude lepší.

6 Macin Macin | 6. září 2015 v 18:27 | Reagovat

Nakonec ale každý zjistí, že dům, rodina, přítele, zdraví, štestí a láska jsou důležitější než cokoli ostatního. Jen bych to přehodila : zdraví, láska, rodina,přátele, štěstí a dům ;-)

7 Anie Anie | Web | 6. září 2015 v 20:02 | Reagovat

[6]: No já jsem to pořadí napsala schválně tak :) Začala jsem tím, co vidím.

8 Njina Njina | E-mail | 7. září 2015 v 15:58 | Reagovat

Vždycky přeci můžeš létat jen proto,že létat můžeš. (Jako když slavíš, že můžeš slavit) :-D

Dle tebe je tedy lepší zůstat sedět na zadku a smířit se s tím, že volnost nezískám? Smířit se, zapomenout na své sny a zvyknout si - to jsou ty 3 nejstrašidelnější pojmy, které znám. :-(
Když chceš létat, musíš trochu riskovat - bez toho si potom svých křídel nevážíš ;-) :-)

9 Anie Anie | Web | 7. září 2015 v 17:48 | Reagovat

[8]: Pochopila jsi to špatně. To vůbec nebylo o strachu z toho plnit si své sny. Spíš o tom, že někdy nám chybí jen nějaká maličkost, ale jsme schopni pro ni udělat všechno a teprve později si uvědomíme, že kvůli tomu jsme zapomněli na všechno, co jsme milovali a přišli o to. Pak už je pozdě...ale jsem ráda, že jsi to pochopila jinak. Vždyť od toho takové myšlenky jsou, že každý v nich vidí něco jiného :)

10 Victoria Victoria | Web | 8. září 2015 v 0:35 | Reagovat

Napsala jsi to moc krásně. Je to dost na zamyšlení.

Jinak, moc děkuju za milé komentáře. Pomalu se seznamuji se systémem ve škole a rozvrh už jsem vytvořila. Ale stejně mě všechno děsí - hlavně to, že už to vypukne za necelé dva týdny :-D. Snad se to opravdu zlepší, díky :-)

11 Anie Anie | Web | 8. září 2015 v 7:27 | Reagovat

[10]: Děkuji a ty neděkuj. Opravdu nemáš zač :)

12 Njina Njina | E-mail | 8. září 2015 v 17:33 | Reagovat

[9]: ??? Jů, tak to promiň... 8-O Někdy jsem opravdu na zabití :-| :-D
Ten článek se mi moc líbil, jen mi přišlo líto (a bylo mi to i trochu podezřelé), že radíš, abysme "zůstali nohama na zemi". :-? :-)
Ale pochopila jsem to úplně, úplně jinak - jak jinak! :-D
No jo, jsem to prostě Njina! :-D

Moc se omlouvám a snad jsem tě nepohoršila či neurazila, to by mě hódně mrzelo... :-( :-)
Do budoucna ti přeji méně nechápavých čtenářů mého typu :-D (A ještě jednou promiň...)

13 Anie Anie | Web | 8. září 2015 v 21:14 | Reagovat

[12]: Prosím tě, neomlouvej se :) Vždyť nemáš proč. Každý jsme jiný a každý chápeme věci jinak. Já jsem ráda, že se ti to líbilo a je přeci jen na tobě, jak to chápeš. Jsem vždycky ráda, když si moji čtenáři v mých článcích najdou něco svého. Něco co se jim líbí, nakopne je, někam je posune nebo jen donutí k zamyšlení ...:)

14 Angela Angela | Web | 15. září 2015 v 9:18 | Reagovat

Krásně vyjádřené myšlenky. Chtěla bych se rozlétnout a letět co nejdál, jak to půjde... Pády dokážou hodně zranit, ale možná si z nich lze něco odnést - asi právě to uvědomění. :)

15 Anie Anie | Web | 15. září 2015 v 19:23 | Reagovat

[14]: Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama